Cyklokurz podzim 2005

zpět


Zpráva z kol a hor     

Tož jsme zase vyrazili na cyklopochodový kurz do Jeseníků na Ostružnou. Kola byla seřízena a nažhavená na extrémní terény.  Dočkala se velkolepých zážitků. Tradičně jsme cestovali vlakem. Tentokrát již v Jindřichově byla výluka a my museli kolmo. Krásná projížďka a první zkušební kopečky. Pro některé Hanáky to byly mocné hory. Odpoledne výjezd (výšlap) na Paprsek a už to začalo. Duše praskaly, ráfky pukaly a hoši padali. Naštěstí kosti i přilby vydržely a my zasedli k večeři zdrávi a vysmátí (ti neodření).

Ráno bylo deštivé, mlha, zima. Psa by nevyhnal, a tak jsme zvolili okruh kolem Šeráku. Po prvních 10 km do kopce jsme se zahřáli a zapomněli, že je počasí fakt pod psa. Zdolali jsme Obří skály a  „zmákli“ i Šerák, který byl úplně v mlze a hodně vysoko. Sjezd stál ovšem za to. Zmrzli jsme na kost a pan Papoušek (i s kolem) nám v jednu chvíli zmizel z očí při pádu ze strmého srázu. Našel se, ale peněženka zůstala medvědům. A pan Lilek létal vzduchem jak postřelený (nebo střelený?) pták. Odpočinkový den začal blouděním a strmým výstupem houštinami. Cestu jsme našli a frčeli do Jeseníku po „Máčalových vrstevnicích“, což je pořád do kopce. Dali jsme 40 kiláčků a jeli odpočívat. A ráno, jupí, zase na Paprsek a dál směr Návrší. Nádhera, jen se zase píchalo a na Návrší měli zavřeno. Čekala nás sladká odměna v cukrárně ve Starém městě. Uf. Co jsme vypotili, jsme hravě nacpali zpět. Poslední výjezd se konal za deště. Jeli jsme po sjezdovkách v Ostružné, Petříkově a dojeli na Ramzovou. Pak rychle do sucha, balit, jíst a domů. Bylo fajn. Těla i kola dostala zabrat a „Máčalových vrstevnic“ bylo móóóc!      

Ale zvládli jsme to!

Všechny kurzisty chválí tělocvikáři H. Grundová a M. Máčala.